Belgická reprezentace inspirovaná aktuálním světovým šampionátem by rozhodně mohla natočit blockbuster. Ještě do čtvrtfinále byla cesta Romela Lukaka a jeho spoluhráčů plná napínavých momentů, vzestupů a pádů. Co ještě musí prožít tým Rudiho Garcii projít během jednoho světového šampionátu, těžko si to představit. Zároveň jeden z favoritů světového šampionátu, s nímž byl belgický národní tým sveden do čtvrtfinále, už nevypadá tak děsivě po fotbalové kómě, do které belgický národní tým upadl ve osmifinále a z níž se dostal nejnepochopitelnějším způsobem. Španělská reprezentace byla považována za hlavního favorita světového šampionátu ještě před jeho začátkem. Přesto na skupinové fázi ani v play-off červená fúrie neukázala nic zvláštního. Toho, co by jí umožnilo s jistotou mluvit o ní jako o jasné kandidátce na trofej. Zatím Španělé jen dobře hrají, v pracovním stylu porážejí týmy různých úrovní, ale neukazují žádnou zvláštní fantastiku, jako Francouzi. Sázkové kanceláře Španěly označily za favority nadcházejícího utkání a na jejich vítězství nabízely kurz 1,62. Belgičtí reprezentanti zahájili skupinovou fázi znepokojivě podobně jako ten strach, který prožívali oni a jejich fanoušci v Kataru. Zápasy s Egyptem a Íránem Belgičané skončili remízou a plně se ukázali až v závěrečném utkání s Novým Zélandem. V osmifinále Belgie v 84. minutě prohrála se Senegalem 0:2 a v útoku nic nevytvořila. Z takové kritické situace Juri Tielemans a jeho spoluhráči nejen vyšli, ale dokázali protivníka dopracovat až k penaltovému rozstřelu. Již v osmifinále belgický tým působil maximálně sebevědomě, což mu umožnilo s výsledkem 4:1 rozdrtit výrazný a dosud bezchybně hrající tým USA. Zdá se, že svěřenci Rudiho Garcii vyšli z krize a včas se znovu zrodili pro realizaci nejambicióznějších cílů. Bezesporu má Španělsko větší stabilitu a méně podléhá výkyvům nálad. Nicméně červená fúrie ještě nenašla svou nejlepší hru, což Belgii umožňuje počítat alespoň s góly během základní hrací doby.