Posledních deset let lze pro albánskou reprezentaci nazvat léty rozkvětu. Na EURO ve Francii v roce 2016 se tato země poprvé v historii zúčastnila kontinentálního turnaje a o dva roky později tento úspěch zopakovala. Podle výsledků losování velkých turnajů už Albánci nebyli považováni za zdroj bodů. V jejím kádru se objevili hráči hrající v Serii A, anglické Premier League a dalších silných národních ligách Evropy. Růst albánské reprezentace podtrhla kvalifikace na Mistrovství světa ve fotbale v Severní Americe. Ve skupině s Anglií a Srbskem se Albáncům podařilo obsadit druhé místo. Touto kampaní se Albánci mohou pyšnit, zejména díky vítězstvím nad Srbemi jak doma, tak venku. Navzdory tomu, že v play-off kvalifikace na MS 2026 Albánie hned podlehla, doma nebyla vystavena vážné kritice. Přesto došlo na změny na trenérském postu reprezentace. Kádr přijal italského trenéra Rolanda Marana. Zkušený trenér, od roku 2000 vedl kluby Serie A a Serie B. Jeho první oficiální zápas byl ohodnocen známkou 'výborně'. Albánci v Tiráně hostili Bělorusko. Utkání nebylo snadné, ale na domácí půdě zvítězili 2:0. První gól ze penalty vstřelil Kristjan Asllani, hrající za Al-Džazíra, druhý – útočný záložník Trabzonsporu Ernest Muçi. Na nadcházejícího soupeře si Albánci uchovávají dobré vzpomínky. O něco málo přes pět let dříve v Tiráně porazili San Marino 5:0, čímž si zopakovali svůj rekordní debakl. Celkově se Albánci utkali se San Marinem čtyřikrát. Všechny zápasy skončily výhrami se skórem 13:0. Pouze v jednom z prvních poločasů těchto utkání Albánie neskórovala. Reprezentace San Marina je jedním z nejslabších týmů Evropy i světa. V žebříčku FIFA jí patří 211. místo. Polovina jejích hráčů nemá profesionální status. První zápas Ligy národů San Marino na domácí půdě prohrál s Finskem 0:7. Z celkových sedmi branek inkasovali tři už v prvním poločase. Vsadíme, že Albánie si již v prvním poločase vypracuje náskok.