Historie vystoupení nizozemské reprezentace na světových šampionátech nenechala a nadále nenechává její současné reprezentanty v klidu. „Oranžoví“ tým je na světě jediný, který se dříve dostal do finále tří MS, ale ve všech finále prohrál. Neúprosné probírání této historické posloupnosti, ať už jakkoli, ovlivňovalo a stále ovlivňuje myšlení svěřenců Ronalda Kumana. Dokáže současná generace nizozemských fotbalistů tento náklad své země navždy odložit? Jak ukázala skupinová fáze aktuálního MS, pod oranžovými prapory se sešel výborný výběr fotbalistů, kteří se projevili novým způsobem. Jiná věc je, že konfrontace s nestabilním Tuniskem a extrémně nepředvídatelným Švédskem nemohou být považovány za hlavní důkaz toho, že stojíme před jedním z favoritů MS, který si s protivníky poradí lehce. Podstatně výraznější je výsledek a obsah zápasu s Japonskem. Zralý a osobitý asijský tým, i bez dvou lídrů na hřišti, dokázal před Ronaldem Koemanem položit řadu neřešitelných otázek. Právě ta remíza 2:2 neumožňuje slepě věřit v vítěznou cestu Nizozemska do playoff i po dvou jednoznačných vítězstvích. Nelze říci, že by Maroko výrazně překonávalo nadcházejícího soupeře, ale lze tvrdit, že minimálně se mu vyrovnává jak co do jmen v sestavě, tak v organizaci hry. Před dvěma výhrami Ashrafa Hakimiho a jeho spoluhráčů na turnaji byla rovněž zaznamenána úvodní remíza. Body bylo nutné dělit s Brazílií, která i ve svých neideálních výkonech je nebezpečným a vyžadujícím maximální nasazení soupeřem. Maroko přijelo do Severní Ameriky jako semifinalista minulého mistrovství světa v Kataru a také vítěz Afrického poháru národů. Vítěz s výhradami, ale to nic nemění na tom, že finále kontinentálního šampionátu proti Senegalu na hřišti bylo prohráno jen v penaltovém rozstřelu. A v posledních letech měl jen málokdo na světové scéně rozhodující náskok nad Marokem. To drží Maročany v TOP 10 světového žebříčku FIFA. Nominálními hosty postoupí do osmifinále.