Fenomenální statistika byla zaznamenána na základě výsledků skupinové fáze mistrovství světa v Severní Americe. Devět z deseti afrických zástupců postoupilo do play-off turnaje. Mistrovství světa opustila jen tým Tuniska, který po prvním kole skupinové fáze již vyměnil trenéra a na žádné 'vzkříšení z popela' už příliš nemyslel. Kdo by si byl mohl pomyslet, že Afričané budou hrát výrazně lépe a co se týče poměru k vyřazovací fázi, zůstanou ještě lépe než evropské reprezentace. Pobřeží Slonoviny se stalo jedním z nejvýraznějších zástupců svého kontinentu. Začali boj na MS 2026 s vybojovaným vítězstvím nad Ekvádorem a Nicolas Pépé a jeho spoluhráči se plně projevili ve střetu s Německem. Čtyřnásobnému mistru světa vstřelili první branku, mohli zlepšit svou pozici, ale nechali Němce díky své zjevné kvalitě nejprve srovnat skóre a v nastaveném čase druhé půle vybojovat vítězství. V závěrečném kole skupinové fáze Pobřeží Slonoviny porazilo Curaçao, což umožnilo postoupit do play-off z druhého místa. Sloni se osvědčili jako fyzicky silný, disciplinovaný a neohrožený kolektiv. Pro prvního soupeře v play-off u nich bude s ovládáním sebe samým určitě všechno v pořádku. Norsko přivezlo do Severní Ameriky svůj nejlepší kádr v celé historii. V každé linii hry má skandinávský tým své lídry, které lze vyzdvihnout na evropské a dokonce světové scéně. Skupinovou fázi tým odehrál efektně a efektivně. Vítězství nad Irákem a Senegalem byla výrazná a výsledná. Prohra s Francií byla důsledkem rotace kádru. Ståle Solbakken dal odpočinout nejlepším hráčům a nezaměřoval se na výsledek utkání o první místo, zpočátku souhlasil s druhým místem. Na jedné straně Norové již 'prošli' africký herní styl, porazili tým Senegalu 3:2, který byl v mnoha ohledech jen málo od Pobřeží Slonoviny. Na druhé straně mu absence zkušeností s účastí v play-off může otřást jejich sebevědomím, pokud a až něco půjde špatně. Naopak Pobřeží Slonoviny je právě tím týmem, který může způsobit problémy. Afričané nebudou prohrávat, alespoň v základní hrací době.